Dřív vylajkujeme něco primitivního a vtipného než zajímavého a náročného. No jen se nedělejte. Máme to tak všichni. Jednotlivci dokážou ocenit kvalitu jako vinaři láhev s příběhem, ale kvantita je vždkycky převálcuje jako sud s pivem. Tomu se přizpůsobují, ač nerady, agentury. Pumpují do nás atraktivní, nikoli přínosný obsah.
Ještě horší je fakt, že většina stránek na Facebooku slouží spíš jako agregáty informací, které se objevují jinde. To už je víc původní to pivo s majitelem v Londýně, který vlastní několik pivovarů ve světě.
Naštěstí si pivní mozoly spotřebního obsahu začínáme uvědomovat a pomalu uplatňovat zdrženlivost. Abstinence by byla v případě informací škoda, striktní výběr nám však dává prostor od daného tématu odstoupit, lépe ho poznat, vychutnat, ve finále si odnést větší zážitky než jen to, jak betelně jsme se zase po vylajkování všech sračiček málem nezvedli ze židle, abychom se vypotáceli na podnikový obídek.
Nároky původních štamgastů se nemění. Přichází však další vlna, která se již nenechá opíjet vtípky, citáty a zvířátky. Bude mnohem zábavnější sledovat, jak je Facebook, čti Internet 2016, čti marketéři, udrží v modrém, pro všechny stejně typizovaném chlívě mezi dotovanými příspěvky a reklamou po stranách. Uživatelé „Internetu 2016“ znovu objevují YouTube, Twitter, Snapchat, Beme, dokonce i webové nástroje, jako individuální platformy. Je to pozitivní zpráva pro autory, horší pro vzdušné analytiky. Kdyby Lucie Bílá měřila úspěch podle lajků na Facebooku, stačí jí jen posílat MMSky z Otvovic. Ale to by se brzy proměnila v Hanu Zaňákovou, držitelku rekordu v počtu uháčkovaných srdíček. Tak na to pozor!
Děkuji za váš čas,
Lukáš Fronk
