Nestíháme, pokračujeme!
Otestoval jsem na sobě různé postupy přes kalendář, todolist až po papír a tužku. Naučil se pomodoro i gtd. Přesto, designérům s čistým bílým stolem nevěřím. Když se dělá něco velkého, vznikne chaos a hromada nepořádku.
Otestoval jsem na sobě různé postupy přes kalendář, todolist až po papír a tužku. Naučil se pomodoro i gtd. Přesto, designérům s čistým bílým stolem nevěřím. Když se dělá něco velkého, vznikne chaos a hromada nepořádku.
Jakou hodnotu budou mít upomínkové předměty zpěváka, či dokonce prezidenta za 25 let? A co teprve za 50? O 100 letech ani nemluvě. Budou mít hodnotu užitého materiálu. Třeba unce zlata.
Napadaly mě samé neslušné tweety: „Olížu ti ouško, zakousnu se do tvého ocásku a nakonec si tě vychutnám celého, zajíčku.“ A tak jsem šel raději do kostela.
V klasických obchodech pro masový trh už nejsou dny bez slev. A masa na to reaguje. Nedávno proběhla v médiích zpráva, že ani přes jejich množství se jich obchodníci nechtějí vzdát.
Co předáváme lidem, když film zobrazující feťáky a dementy získá šest Českých lvů? Chybí nám morální vzory a ještě pokleslost oceňujeme. Rozumné by bylo pomlčet, neboť Kobry a užovky podtrhuje nestatutární Cena filmových fanoušků. Ovšem můj údiv není proti filmu.
Minulé pondělí jsem napsal: „Kdyby lidi nejedli maso, nebyly by pořady o vaření masově rozšířené.“ Nešlo o slovní hříčku. Skutečně jsem to tak myslel. Ačkoliv jídel bez použití zvířat je dost, u lidí by opadl zájem o žrádlo obecně.
Kocour se schoulil na můj klín, protože mně spí jak dalmatin. I tak by mohl starší muž nahlížet na milostný vztah s mladou kočičkou.