Napadaly mě samé neslušné tweety: „Olížu ti ouško, zakousnu se do tvého ocásku a nakonec si tě vychutnám celého, zajíčku.“ A tak jsem šel raději do kostela.
ZELENÝ ČTVRTEK
V kostele byly obrovské schody. Lidé si na jejich začátku poklekli a po každém dalším Otčenáši se posunovali o jeden výš. Kolena v háji a půl dne k tomu. Takhle si meditaci nepředstavuji. Jestli není lepší něco dělat. Třeba si zamést před domem, vlastním prahem. Odebral jsem se já hříšník do cukrárny. BYLO TAM NARVÁNO! Hned mi to došlo. Na Zelený čtvrtek se nejí maso, na živočišné produkty se chodí do cukrárny.
VELKÝ PÁTEK
Šel jsem do druhého kostela. Také tady, a to jsem si šetřil až sem, byla obrovská fronta ke zpovědi. Ve třetím kostele vyřizovali hříšníky dokonce na dvou místech zároveň. Díky nim jsem si uvědomil, že nejsem sám, kdo dělá chyby, a vyšel z kostela jako nový člověk.
BÍLÁ SOBOTA
Bílá sobota je čas, kdy rozjímáme v tichu a klidu. Jedni sousedé nastartovali motorovou pilu, další sbíjeli něco kladivem. Šel jsem raději do kina a pak do baru na jedno Negroni.
NEDĚLNÍ ZMRTVÝCHVSTÁNÍ
Kvůli včerejším třem Negroni a posunu času jsem dopoledne málem zaspal. „Děti, vezměte si sladkosti, Ježíš právě vstává z mrtvých.“ Šel jsem znovu do cukrárny. Co kdyby byla v pondělí zavřená. Jistota je jistota. Tam jsem si uvědomil, že seriál Živí mrtví je vlastně plagiát a na socky mě napadaly jen motivační citáty: „Můžou vás zradit, zavraždit, ale vy vstanete z mrtvých.“
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
Nikam nejdu, stačí mi dvě vejce. Jako skorovegan jsem si vymyslel, že mlácení holek je neetické, abych nemusel nic vysvětlovat. Ale jinak se mi to líbí, holky! A tak jsem si dodal odvahy a poslední perverzní příspěvek přece jen odeslal: „Pomlázka představuje penis, mrskání pohlavní styk a vajíčko plodnost. Už vím, proč jsem se jako dítě styděl.“ Zřejmě proto jsem toho dne místo červeného vajíčka dostal šest plyšáků DC Comics ve tvaru vajec.
Nechci tím urazit zvyky ani tradice. Jsem věřící. Narozdíl od negramotných apoštolů z řad rybářů dnes umíme číst, psát a trochu počítat. Bůh nám nedal tělo a mozek na modlení vkleče. Už nepotřebujeme pohádky napsané lidmi pro lidi, abychom se chovali slušně. Je nám jasné, kudy vede správná cesta. A pokud se na ni nevracíme, věřte, že se nám to vrátí už v tomto životě.
Děkuji za váš čas,
Lukáš Fronk
