Jaký máte vztah k tetování? Je to něco osobního? Sexy kopie tribalu těsně nad zadkem to asi nebude. Ani obrázky typu „napadl mě, když jsem se nudila na gauči” nebo „věnovala mi ho maminka“. Řeč je o poctivých kérkách.
Ten pocit při nádechu, jako když ze sebe odhodíte pytel s cementem, ten míváme všichni. Kdybychom si nechali své fyzické a citové události barvit pod kůži od útlého dětství, postupně se proměníme v jeden velký modrák. Říkejme mu Franz.
Nemáme 100 příběhů jako 100kilový indián Lehký vánek, ani nesedíme 100 roků za 100kilový balíček heroinu. Svým tetováním spíš zobrazujeme klasické příběhy Medvídka Pú. Pokud si zásady nedokážeme poskládat v hlavě, na kůži nám nic neřeknou. Používejme k vyhodnocení zážitků raději mozek, ať si nemusíme nechat rámovat další jizvu.
Děkuji za váš čas,
Lukáš Fronk
